Výdaje na zdravotnictví ve srovnatelných zemích vzrostly
V zemích s dostupnými daty za roky 2014 i 2024 se průměr zvýšil o 0,50 procentního bodu HDP.
Výdaje na zdravotnictví v Evropě
Jak velkou část své ekonomiky evropské země vydávají na zdravotnictví?
Tato stránka sleduje běžné výdaje na zdravotnictví jako podíl HDP v evropských zemích v letech 2014 až 2024. Ukazatel zahrnuje všechny způsoby financování a ukazuje, jakou část ekonomického výkonu dané země představují běžné výdaje na zdravotnictví.
Ve 25 zemích, pro které jsou dostupná data za roky 2014 i 2024, se průměr zvýšil z 8,33 % HDP na 8,83 %. Vývoj nebyl v celém období jednotný. V mnoha zemích podíl vzrostl kolem let 2020 a 2021 a v dalších letech následně klesl. Dlouhodobé změny se přitom napříč Evropou výrazně lišily.
Prozkoumejte data
Hlavní poznatky
Německo zaznamenalo v roce 2024 nejvyšší podíl
V Německu odpovídaly běžné výdaje na zdravotnictví v roce 2024 hodnotě 12,21 % HDP. Druhé bylo Rakousko s 11,71 %.
Dlouhodobé změny se výrazně lišily
Estonsko zaznamenalo mezi lety 2014 a 2024 největší nárůst, zatímco Irsko největší pokles.
Klíčová srovnání
Vybrané zajímavosti z datasetu výdajů na zdravotnictví, 2014–2024.
Rozšířená analýza
1) Výdaje na zdravotnictví ve srovnatelných zemích mírně vzrostly
Ve 25 zemích, pro které jsou dostupné hodnoty za roky 2014 i 2024, se průměrné běžné výdaje na zdravotnictví zvýšily z 8,33 % HDP na 8,83 %. Nárůst o 0,50 procentního bodu ukazuje, že výdaje na zdravotnictví na konci období v průměru představovaly o něco větší část ekonomického výkonu.
Vyšší podíl automaticky neznamená, že má země kvalitnější zdravotní systém nebo že v absolutním vyjádření vydává více. Ukazatel porovnává výdaje na zdravotnictví s HDP, takže změny mohou odrážet vývoj samotných zdravotních výdajů i celé ekonomiky.
2) Nejvyšší podíly v roce 2024 zaznamenaly Německo, Rakousko a Švýcarsko
Mezi zeměmi s daty za rok 2024 byly nejvyšší podíly běžných výdajů na zdravotnictví zaznamenány v Německu (12,21 % HDP), Rakousku (11,71 %), Švýcarsku (11,38 %), Francii (11,33 %) a Švédsku (11,16 %).
Tyto hodnoty ukazují podíl ekonomického výkonu, který připadá na běžné výdaje na zdravotnictví. Neměří výdaje na jednoho obyvatele, a proto je nelze chápat jako přímé pořadí zemí podle množství zdravotnických zdrojů dostupných každému obyvateli.
3) Nejnižší podíly v roce 2024 zaznamenaly Lichtenštejnsko a Lucembursko
Mezi zeměmi s daty za rok 2024 byly nejnižší hodnoty zaznamenány v Lichtenštejnsku (5,33 % HDP), Lucembursku (5,74 %), Rumunsku (6,16 %), Irsku (6,45 %) a Maďarsku (6,45 %).
Relativně nízký podíl HDP nemusí nutně znamenat nízké absolutní výdaje. Rozdíly v úrovni HDP, velikosti populace, cenách a způsobu financování zdravotnictví znamenají, že srovnání podle podílu na HDP popisuje ekonomický význam výdajů spíše než celkovou úroveň dostupných zdrojů.
4) Největší nárůst mezi lety 2014 a 2024 zaznamenalo Estonsko
Mezi zeměmi s dostupnými daty v obou krajních letech byly největší nárůsty zaznamenány v Estonsku (+1,70 procentního bodu), Polsku (+1,56), Německu (+1,44), Litvě (+1,40) a Slovinsku (+1,23).
Tyto hodnoty porovnávají pouze dva krajní roky. Neznamenají tedy plynulý růst po celé období a časová řada ukazuje, že podíl výdajů v mnoha zemích mezi lety 2014 a 2024 kolísal.
5) Největší pokles za celé období zaznamenalo Irsko
Největší pokles mezi lety 2014 a 2024 byl zaznamenán v Irsku (−2,82 procentního bodu), následovaném Dánskem (−0,72), Maďarskem (−0,59), Itálií (−0,40) a Nizozemskem (−0,36).
Protože jmenovatelem je HDP, může pokles podílu výdajů vyplývat z pomalejšího růstu zdravotních výdajů, rychlejšího růstu ekonomiky nebo z kombinace obou faktorů. Ukazatel proto měří výdaje na zdravotnictví ve vztahu k ekonomice, nikoliv pouze změnu zdravotnických rozpočtů.
Jak tento ukazatel číst
Výdaje na zdravotnictví jsou zde měřeny jako běžné výdaje na zdravotnictví ze všech způsobů financování v poměru k HDP. Ukazatel zahrnuje zdravotní výdaje financované prostřednictvím různých schémat sledovaných v systému zdravotních účtů Eurostatu a vyjadřuje jejich celkovou hodnotu ve vztahu k velikosti ekonomiky dané země. Hodnota 10 znamená, že běžné výdaje na zdravotnictví odpovídají 10 % HDP.
Ukazatel nelze chápat jako přímé měřítko kvality nebo efektivity zdravotnictví ani výdajů na jednoho obyvatele. Země mohou věnovat zdravotnictví podobný podíl HDP a přitom se výrazně lišit úrovní příjmů, cenami, strukturou populace i způsobem organizace a financování zdravotní péče.
Použitý dataset pokrývá období 2014–2024. Data pro Španělsko, Lotyšsko, Maltu, Slovensko, Finsko a Norsko jsou aktuálně dostupná do roku 2023. Časová řada zobrazuje každou zemi pouze v letech, pro které jsou data dostupná. V nejnovější mapě a tabulce jsou pro tyto země použity hodnoty za rok 2023, protože data za rok 2024 nejsou dostupná. Srovnání za celé období 2014–2024 zahrnují pouze země s hodnotami v obou krajních letech. Španělsko, Lotyšsko, Malta, Slovensko, Finsko a Norsko proto nejsou zahrnuty do žebříčků a průměrů za celé období.