Řecko zůstává jasným odlehlým případem
V roce 2024 zaznamenává Řecko zdaleka nejvyšší housing cost overburden rate, téměř dvojnásobný oproti dalším zemím v žebříčku.
Dlouhodobé trendy • Životní podmínky
Dostupnost bydlení je jedním z nejzřetelnějších ukazatelů tlaku na rozpočty domácností. Tato stránka sleduje housing cost overburden rate napříč zeměmi EU a EFTA v letech 2010 až 2024. Ukazatel měří podíl lidí žijících v domácnostech, kde náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilního příjmu.
Časová řada ukazuje, jak se tlak nákladů na bydlení vyvíjel v čase: které země zůstaly strukturálně problematické, které se zlepšily a kde se tlak na dostupnost bydlení v posledních letech zvýšil. Nejnovější mapa a tabulka pak poskytují přehled posledního dostupného roku.
V roce 2024 zaznamenává Řecko zdaleka nejvyšší housing cost overburden rate, téměř dvojnásobný oproti dalším zemím v žebříčku.
Země jako Norsko, Švýcarsko nebo Dánsko ukazují, že tlak nákladů na bydlení může zůstávat vysoký i v bohatých ekonomikách.
Rumunsko a Chorvatsko zaznamenaly mezi lety 2010 a 2024 největší poklesy, což ukazuje, že tlak na dostupnost bydlení může v čase výrazně klesnout.
Vybrané poznatky z datasetu housing cost overburden rate za období 2010–2024.
Housing cost overburden rate se zaměřuje na lidi žijící v domácnostech, kde náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilního příjmu. Tím se tento ukazatel liší od samotných cen nemovitostí nebo nájmů: zachycuje vztah mezi náklady na bydlení a příjmy domácností.
Prakticky to znamená, že vyšší hodnota ukazuje větší podíl populace vystavené nadměrnému tlaku nákladů na bydlení. Proto je ukazatel užitečný pro porovnávání dostupnosti bydlení mezi zeměmi s velmi rozdílnými příjmy a bytovými systémy.
V posledním dostupném roce výrazně vyčnívá Řecko s housing cost overburden rate na úrovni 28.9 %. Následují Norsko (15.4 %), Švýcarsko (15.3 %) a Dánsko (14.6 %).
Na opačném konci žebříčku má nejnižší hodnotu Kypr (2.4 %), následovaný Chorvatskem (3.7 %) a Slovinskem (3.8 %). Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími hodnotami tak zůstává velmi výrazný.
Největší nárůst mezi lety 2010 a 2024 zaznamenalo Řecko, kde ukazatel vzrostl z 18.1 % na 28.9 %. Časová řada navíc ukazuje ještě výraznější vrchol v roce 2015, kdy housing cost overburden rate dosáhl 45.5 %.
Tento vývoj naznačuje strukturální problém dostupnosti bydlení spíše než krátkodobé výkyvy. Řecko zůstává jedinou zemí v datasetu, kde bylo v roce 2024 více než čtvrtina populace vystavena nadměrné bytové zátěži.
Některé země se vyvíjely opačným směrem. Největší pokles zaznamenalo Rumunsko, kde ukazatel klesl z 15.8 % v roce 2010 na 4.7 % v roce 2024. Výrazně se zlepšilo také Chorvatsko, které kleslo z 14.1 % na 3.7 %.
Tyto změny ukazují, že tlak nákladů na bydlení může v čase výrazně polevit. Celkový obraz však zůstává smíšený: zatímco některé země se zlepšily, jiné — včetně několika bohatých ekonomik — zaznamenaly rostoucí tlak nákladů na bydlení během stejného období.
Housing cost overburden rate měří podíl lidí žijících v domácnostech, kde náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilního příjmu. Je užitečný pro porovnávání tlaku na rozpočty domácností, nezachycuje však všechny aspekty dostupnosti bydlení. Kvalita bydlení, přeplněnost, lokalita, podmínky hypoték, regulace nájmů i složení domácností mohou ovlivňovat, jak je dostupnost bydlení v každodenním životě vnímána. Island a Lichtenštejnsko nejsou zobrazeny, protože v použitém datasetu nebyla dostupná srovnatelná data.