Jižní Evropa zůstává nejvíce zadlužená
Řecko a Itálie i v roce 2025 vykazují nejvyšší úroveň veřejného dluhu, v obou případech výrazně nad 100 % HDP.
Veřejný dluh v Evropě
Úroveň zadlužení, krizové vrcholy a dlouhodobý tlak na veřejné finance
Veřejný dluh patří mezi nejjasnější ukazatele dlouhodobého tlaku na veřejné finance. Tato stránka sleduje konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU v letech 2000 až 2025, vyjádřený jako procento HDP.
Časová řada ukazuje, jak se úroveň dluhu měnila během hlavních ekonomických šoků: globální finanční krize, dluhové krize v eurozóně, pandemického šoku v roce 2020 a následného období přizpůsobování. Nejnovější mapa a tabulka poskytují jasný snímek toho, které země zůstávají vysoce zadlužené a které si udržují poměrně nízkou úroveň dluhu.
Prozkoumejte data
Hlavní poznatky
Šok v roce 2020 výrazně změnil úroveň dluhu
V roce 2020 dluh v mnoha zemích prudce vzrostl, přičemž největší meziroční skoky zaznamenaly Řecko, Španělsko, Kypr a Itálie.
Nízký dluh zůstává soustředěn v severní a východní Evropě
Estonsko, Lucembursko, Dánsko a Bulharsko zaznamenaly v roce 2025 nejnižší úrovně veřejného dluhu.
Klíčová srovnání
Vybrané zajímavosti z datasetu veřejného dluhu, 2000–2025. Hodnoty jsou uvedeny jako procento HDP.
Rozšířená analýza
1) Úroveň veřejného dluhu se v Evropě výrazně liší
Nejnovější data ukazují široké rozdíly v úrovni veřejného dluhu mezi zeměmi EU. V roce 2025 byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v Řecku (146.1 % HDP), Itálii (137.1 %), Francii (115.6 %), Belgii (107.9 %) a Španělsku (100.7 %).
Na opačném konci žebříčku byly nejnižší hodnoty dluhu zaznamenány v Estonsku (24.1 %), Lucembursku (26.5 %), Dánsku (27.9 %) a Bulharsku (29.9 %).
2) Šok v roce 2020 přinesl viditelný skok zadlužení
Nejvýraznější zlom v časové řadě přichází v roce 2020, kdy veřejný dluh v mnoha zemích prudce vzrostl. Největší nárůsty mezi lety 2019 a 2020 byly zaznamenány v Řecku (+26.2 p.b.), Španělsku (+21.6 p.b.), Kypru (+21.3 p.b.) a Itálii (+20.5 p.b.).
Tento skok odráží kombinaci krizových veřejných výdajů, nižší ekonomické aktivity a změn HDP. Protože je ukazatel vyjádřen jako procento HDP, může poměr dluhu růst jak při vyšším zadlužení, tak při poklesu HDP.
3) Některé země po svých vrcholech dluh výrazně snížily
Několik zemí zaznamenalo výrazný pokles oproti historickému vrcholu v datasetu. Největší pokles od vrcholu do roku 2025 byl zaznamenán v Irsku (-86.0 p.b.), následovaném Řeckem (-63.3 p.b.), Kyprem (-58.6 p.b.) a Portugalskem (-44.4 p.b.).
Tyto poklesy nutně neznamenají, že nominální dluh zmizel. Ukazují, že dluh klesl relativně k HDP, což může nastat díky fiskální konsolidaci, ekonomickému růstu, inflačním efektům nebo kombinaci těchto faktorů.
4) Dlouhodobé trajektorie dluhu nejsou jednotné
Mezi lety 2000 a 2025 byly největší nárůsty veřejného dluhu zaznamenány ve Francii (+55.9 p.b.), Finsku (+43.4 p.b.), Španělsku (+42.9 p.b.), Slovinsku (+39.6 p.b.) a Řecku (+37.2 p.b.).
Některé země naopak ukončily období s nižším poměrem dluhu než v roce 2000. Nejvýraznější dlouhodobé poklesy byly zaznamenány v Bulharsku (-40.8 p.b.), Dánsku (-25.7 p.b.) a Švédsku (-15.3 p.b.).
5) Vysoký i nízký dluh může přetrvávat dlouhodobě
Nejvyšší průměrné úrovně dluhu za celé období 2000–2025 byly zaznamenány v Řecku (150.5 % HDP), Itálii (123.7 %), Belgii (102.3 %) a Portugalsku (98.6 %).
Nejnižší průměrné úrovně byly zaznamenány v Estonsku (10.6 %), Lucembursku (17.4 %), Bulharsku (27.6 %) a Litvě (31.8 %). To ukazuje, že vzorce zadlužení často odrážejí dlouhodobé fiskální a institucionální rozdíly mezi zeměmi.
Jak tento ukazatel číst
Veřejný dluh je zde uveden jako konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v procentech HDP. Ukazatel zahrnuje sektor vládních institucí, tedy centrální vládu, regionální a místní samosprávy a fondy sociálního zabezpečení. Je užitečný pro srovnání dluhové zátěže veřejných financí mezi zeměmi, ale neměl by být vykládán pouze jako dluh centrálního státního rozpočtu. Země EFTA nejsou zobrazeny, protože v použitém datasetu nebyla dostupná srovnatelná data.