Inflační šok po roce 2021
Inflace po roce 2021 prudce vzrostla napříč většinou zemí EU a EFTA, přičemž nejvýraznější vrcholy byly zaznamenány ve střední a východní Evropě.
Inflace v Evropě
Od cenové stability k inflačnímu šoku po roce 2021
Inflace ovlivňuje každodenní život přímočařeji než téměř jakýkoliv jiný ekonomický ukazatel — od cen potravin a energií až po mzdy, úspory a úrokové sazby. Tato stránka sleduje HICP inflaci v zemích EU a EFTA v letech 2007 až 2025 na základě harmonizovaných dat Eurostatu určených pro mezinárodní srovnání.
Časová řada ukazuje, jak inflace procházela různými fázemi: obdobím relativní stability před rokem 2020, prudkým cenovým šokem po roce 2021 a postupným návratem k nižší inflaci v posledních letech. Nejnovější mapa a tabulka pak poskytují přehled aktuální situace v posledním dostupném roce.
Prozkoumejte data
Klíčové poznatky
Inflace začala postupně zpomalovat
Po výrazném růstu v letech 2022–2023 se většina zemí postupně vrátila k nižší inflaci, i když aktuální hodnoty se mezi státy stále výrazně liší.
Dlouhodobá stabilita se výrazně liší
Některé země zažily opakované inflační výkyvy, zatímco jiné si po celé sledované období udržely relativně stabilní růst cen.
Klíčová srovnání
Vybrané zajímavosti z harmonizovaných dat HICP inflace za období 2007–2025.
Rozšířená analýza
1) Inflace byla před rokem 2020 převážně pod kontrolou
Po většinu období před rokem 2020 byla inflace v zemích EU a EFTA relativně umírněná. Rozdíly mezi jednotlivými státy sice existovaly, ale celkový obraz byl výrazně méně dramatický než v následujících letech. Švýcarsko představuje nejvýraznější příklad dlouhodobě nízké inflace, s průměrnou hodnotou pouze 0.5% za celé období 2007–2025.
Toto dlouhé období relativně stabilního růstu cen je důležité, protože následný vývoj po roce 2021 působí ještě výrazněji. Inflační šok nebyl jen běžným výkyvem — představoval jasný zlom oproti předchozímu trendu.
2) Šok v roce 2022 výrazně změnil pořadí zemí
Nejvýraznější moment v datech přichází v roce 2022, kdy inflace prudce vzrostla téměř ve všech sledovaných zemích. Nejvyšší hodnota v celém datasetu byla zaznamenána v Estonsku, a to 19.4%, následovaném Litvou (18.9%) a Lotyšskem (17.2%).
Země střední a východní Evropy byly během tohoto období zasaženy obzvlášť silně. V mnoha případech vzrostla inflace mezi lety 2021 a 2022 o více než deset procentních bodů, což vytvořilo jeden z nejvýraznějších zlomů celé časové řady.
3) Ne všechny inflační šoky vypadaly stejně
Inflační vlna zasáhla většinu Evropy, její intenzita se však mezi jednotlivými zeměmi výrazně lišila. Pobaltské státy, Maďarsko, Česká republika, Polsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko zaznamenaly velmi silný růst cen, zatímco země jako Švýcarsko, Norsko nebo Francie prošly podstatně mírnějším vývojem.
Tyto rozdíly ukazují, že inflaci neovlivňují pouze celoevropské trendy, ale také národní faktory jako ceny energií, ceny potravin, kurzové vlivy, spotřební struktura domácností nebo reakce hospodářské politiky.
4) Inflace zpomalila, rozdíly však přetrvávají
Do roku 2025 inflace ve většině zemí výrazně klesla oproti vrcholu z roku 2022. Největší pokles mezi lety 2022 a 2025 zaznamenaly Litva (-15.5 p. b.), Estonsko (-14.6 p. b.) a Lotyšsko (-13.4 p. b.).
I přes tento návrat k nižší inflaci zůstávají rozdíly mezi zeměmi výrazné. V roce 2025 se inflace pohybuje od 0.1% ve Švýcarsku až po 6.8% v Rumunsku. Nejnovější data tak ukazují určité uklidnění situace, nikoliv však úplný návrat k jednotnému inflačnímu prostředí.
Jak tento ukazatel číst
HICP inflace je harmonizovaný ukazatel určený pro mezinárodní srovnání. Je vhodný pro porovnávání inflačních trendů mezi zeměmi EU a EFTA, nepopisuje však plně skutečné životní náklady domácností v jednotlivých státech. Náklady na bydlení, růst příjmů, daně, dotace nebo spotřební návyky mohou výrazně ovlivnit, jak domácnosti inflaci v každodenním životě skutečně pociťují.